Jemné vidové kontrasty při slibu, odmítnutí a výtce.

Volbou vidu můžeš ve slibu zdůraznit dosažení výsledku, při odmítnutí odmítnout samotnou účast na činnosti a ve výtce různě zaměřit kritiku. Tyto účinky však nevytváří vid sám: rozhoduje také situace, zápor, intonace a vztah mezi mluvčími.

1.Vid nabízí perspektivu, nikoli hotový postoj

Dokonavý vid představuje děj jako ohraničený celek; u sloves jako opravit nebo napsat je výrazný výsledkový význam. Nedokonavý vid umožňuje soustředit pozornost na činnost, její průběh nebo opakování, ale také pouze pojmenovat, co se dělo. Sám o sobě netvrdí, že děj zůstal nedokončený.

Ve slibu, odmítnutí a výtce se tato odlišná perspektiva propojuje s komunikačním záměrem:

Situace	Dokonavá varianta	Nedokonavá varianta	Možný rozdíl v zaměření
Slib pomoci s textem	Zítra ti ten text opravím.	Zítra ti ten text budu opravovat.	Výsledek oproti práci na textu.
Odmítnutí podpisu	Tu smlouvu nepodepíšu.	Tu smlouvu nebudu podepisovat.	Neuskutečnění podpisu oproti odmítnutí do této činnosti vstoupit.
Výtka kvůli oknu	Proč jsi to okno otevřel?	Proč jsi to okno otvíral?	Uskutečněné otevření oproti samotnému jednání.

2.Slib: výsledek, nebo činnost

Ve slibu s dokonavým slovesem se mluvčí často zavazuje k uskutečnění celého děje. Nedokonavá podoba může závazek zaměřit na práci, péči nebo pravidelnou podporu. Nemusí jít o slabší slib: mluvčí může slibovat něco jiného.

Podobně se liší Pomůžu ti s tím a Budu ti s tím pomáhat. První věta nabízí pomoc pojatou jako celek, druhá může slibovat průběžnou nebo opakovanou podporu. Ani dokonavé pomůžu však samo nezaručuje vyřešení celého problému: záleží také na významu slovesa.

3.Odmítnutí: neuskutečněný děj a odmítnutá účast

Dokonavá záporná výpověď může jednoznačně vyloučit uskutečnění děje: Tu smlouvu nepodepíšu. Nedokonavé Tu smlouvu nebudu podepisovat může do popředí postavit neochotu se věcí vůbec zabývat nebo se na ní podílet. Zvlášť ve spojení s částicemi může znít jako ráznější odmítnutí celé navrhované činnosti.

Rozlišuj přitom odmítnutí a pouhou předpověď:

• Neopravím to, protože nechci. — Odmítnutí dosáhnout výsledku.
• Do večera to neopravím, i když se budu snažit. — Předpověď, že výsledek nebude včas dosažen; nikoli odmítnutí práce.
• Nebudu to opravovat, objednáme servis. — Rozhodnutí nevykonávat danou činnost.

Ani nedokonavý budoucí čas se záporem není automaticky odmítnutím: Zítra nebudu pracovat, mám dovolenou běžně jen sděluje plán.

4.Výtka: proč k tomu došlo, nebo proč ses do toho pouštěl

Ve výtce může dokonavý vid zaměřit pozornost na uskutečněný zásah a jeho důsledky. Nedokonavý vid může výrazněji zpochybnit smysl, oprávněnost či vhodnost samotné činnosti.

Obě otázky lze v obou situacích použít. Jde o posun důrazu, nikoli o rozdělení na jedinou správnou a jedinou nesprávnou variantu.

Také otázka Proč jsi mu to říkal? může vytýkat sdělení, které skutečně proběhlo. Nedokonavé říkal zde nemusí označovat opakování ani přerušený pokus. Oproti Proč jsi mu to řekl? může silněji vystoupit otázka, k čemu vůbec bylo dobré takovou věc sdělovat.

Bez konfliktního kontextu mohou být stejné otázky opravdovou žádostí o vysvětlení. Výtkou je nečiní samotný vid.

5.Co při interpretaci nepřehlédnout

Při hodnocení jemného rozdílu odděl tři vrstvy:

1. Význam slovesa: Co znamená uskutečnění daného děje? Pomoci není totéž co vyřešit.
2. Vidovou perspektivu: Je v popředí děj jako celek, nebo činnost bez zdůraznění její hranice?
3. Komunikační účinek: Jde v dané situaci o závazek, odmítnutí, výtku, nebo jen o informaci?

6.Stručné vodítko pro vlastní volbu

• Ve slibu rozlišuj závazek k uskutečnění celého děje a závazek k činnosti či podpoře. Nedokonavý slib nemusí být méně závazný.
• Při odmítnutí rozlišuj vyloučení uskutečnění děje a odmítnutí samotné účasti. Ani jedna vidová podoba není vždy důraznější.
• Ve výtce můžeš zdůraznit uskutečněný zásah, nebo zpochybnit samotné jednání. Nedokonavý vid nevylučuje dokončení.

Rozhodující otázka tedy není jen Co se stane nebo stalo?, ale také Co chci svou volbou vidu postavit do popředí?