Korelace ten, kdo a to, co.

Spojení ten, kdo označuje osobu; spojení to, co označuje věc, obsah nebo děj. Naučíš se volit pád obou zájmen nezávisle, správně umístit předložky a oddělit vedlejší větu čárkami.

1.Dvě zájmena, jeden významový celek

Ukazovací zájmeno ten nebo to patří do hlavní věty. Vedlejší věta se vztažným zájmenem kdo nebo co upřesňuje, koho nebo co máme na mysli. Toto spojení dvou výrazů se nazývá korelace.

Spojení	Co označuje	Příklad
ten, kdo	osobu vymezenou vedlejší větou	Odměnu dostane ten, kdo najde řešení.
to, co	věc, obsah nebo děj vymezený vedlejší větou	Zapiš si to, co potřebuješ.

Zájmeno nemusí odkazovat na něco, co už bylo zmíněno. Ve větě o odměně teprve vedlejší věta určuje, o kterou osobu jde.

2.Pád vybírej v každé větě zvlášť

Obě zájmena se vztahují ke stejné osobě nebo věci, ale nemusejí mít stejný pád. Každé má vlastní úlohu ve své větě.

1. V hlavní větě zjisti vazbu slovesa nebo předložky a vyber tvar zájmena ten či to.
2. Ve vedlejší větě samostatně zjisti vazbu a vyber tvar zájmena kdo či co.
3. Obě části spoj a doplň čárku.

Celé souvětí	Vazba v hlavní větě	Vazba ve vedlejší větě
Pomůžu tomu, kdo mě požádá.	pomůžu komu? → 3. pád	kdo požádá? → 1. pád
Pozvu toho, komu důvěřuji.	pozvu koho? → 4. pád	důvěřuji komu? → 3. pád
Vážím si toho, co děláš.	vážím si čeho? → 2. pád	děláš co? → 4. pád
Rozumím tomu, o čem mluvíš.	rozumím čemu? → 3. pád	mluvíš o čem? → 6. pád

3.Předložka patří ke své větě

Předložku vybírej podle vazby v příslušné větě. Může být před prvním zájmenem, před druhým zájmenem nebo před oběma.

V posledním příkladu hlavní věta obsahuje vazbu mluvit o něčem, vedlejší věta vazbu nesouhlasit s něčím. Proto jsou předložky různé.

Stejná předložka se může také opakovat: Mluvím o tom, o čem píšeš. Každé o patří k jinému slovesu; opakování není chyba.

4.Čárky a pořadí vět

Vedlejší větu odděluj čárkou. Pokud je vložená do hlavní věty, odděl ji z obou stran.

• Ten, kdo má čas, nám pomůže.
• Pomůžu tomu, kdo mě požádá.
• To, co hledáš, leží na stole.

Předložka spojená se vztažným zájmenem stojí až za čárkou: Vím to, o čem mluvíš.

Vedlejší věta může stát i na začátku. Odkazovací zájmeno pak následuje v hlavní větě:

V těchto příkladech lze zájmeno ten nebo to vynechat: Kdo má zájem, může se přihlásit. Vyjádřené zájmeno odkaz na úvodní větu zdůrazňuje.

5.Časté záměny

Rozlišuj také to, co a to, že:

• Překvapilo mě to, co řekl. → Překvapil mě obsah jeho slov.
• Překvapilo mě to, že přišel. → Překvapila mě skutečnost, že přišel.

Co je vztažné zájmeno a má ve vedlejší větě větnou funkci: řekl co? Že je spojka, která uvádí sdělení; není tvarem zájmena co.

6.Kontrola před použitím

• Označuješ osobu? Použij ten, kdo v potřebných tvarech.
• Označuješ věc, obsah nebo děj? Použij to, co v potřebných tvarech.
• Pád a předložku urči pro každou větu zvlášť.
• Vloženou vedlejší větu uzavři druhou čárkou.

Zapamatuj si dvojici: Pomůžu tomu, kdo mě požádá. Pozvu toho, komu důvěřuji. Významový vztah zájmena spojuje, jejich pád však určuje každá věta samostatně.