Osobní zájmena v akuzativu a genitivu (A2)

Osobní zájmena nahrazují jména: Vidím Janu. → Vidím ji. Naučíš se používat zájmena v akuzativu a genitivu, vybrat krátký nebo dlouhý tvar a změnit tvar po předložce.

Kdy použít akuzativ a genitiv

Akuzativ (4. pád) odpovídá na otázky koho? co? Používáme ho například se slovesy vidět, znát, hledat.

Genitiv (2. pád) odpovídá na otázky koho? čeho? Používáme ho například po předložkách bez, od, do, u nebo se slovesem bát se.

Vidím Petra. → Vidím ho. Koho vidím? Akuzativ.
Jdu bez Petra. → Jdu bez něj. Bez koho? Genitiv.
Bojím se toho psa. → Bojím se ho. Koho se bojím? Genitiv.

Otázka koho? je u obou pádů stejná. Sleduj proto také sloveso nebo předložku: vidět koho vyžaduje akuzativ, bát se koho vyžaduje genitiv.

Tvary bez předložky

Tabulka ukazuje běžné tvary. Některá zájmena mají v obou pádech stejnou podobu.

Zájmeno v 1. pádě	Akuzativ: koho? co?	Genitiv: koho? čeho?
já	mě, mne	mě, mne
ty	tě, tebe	tě, tebe
on	ho, jeho, jej	ho, jeho
ona	ji	jí
ono	ho	ho, jeho
my	nás	nás
vy	vás	vás
oni, ony, ona	je	jich

U zájmena ono se v akuzativu používají také tvary je a jej. Pro běžné věty si zapamatuj hlavně ho: Vidíš to dítě? – Ano, vidím ho.

Znáš mě? – Ano, znám tě.

Kde je Pavel? Hledám ho.

To je naše sousedka. Známe ji.

Ti psi jsou velcí, ale nebojím se jich.

Čekáte na výsledek? Brzy vás zavoláme.

Krátké a dlouhé tvary ve větě

Krátké tvary tě, ho používáme bez důrazu. Obvykle stojí za prvním přízvučným celkem věty. Ten může mít více slov.

Dnes tě hledám.

Moje sestra ho zná.

Po obědě ho navštívím.

Když chceme zdůraznit určitou osobu nebo ji postavit do protikladu k jiné osobě, používáme tebe, jeho.

Hledám tebe, ne Petra.

Jeho znám, ale jeho bratra ne.

Tvary mě a mne jsou oba spisovné. Mě je běžnější, mne působí knižněji. Také krátké mě může být důrazné: Hledáš mě, nebo Janu?

Ne každé krátké zájmeno musí být na stejném místě. Například ji, je, nás, vás mohou stát i na konci věty: Znám ji. Vidím vás.

Quick check

Try one question now.

Já stojím přímo před tebou. Vidíš dobře?

Check your answer when you are ready. No sign-in needed.

Tvary po předložkách

Po předložce nepoužívej krátké tvary tě, ho. U zájmen on, ona, ono, oni, ony, ona se po předložce objevují tvary s n- nebo ň-.

V tabulce je pro + akuzativ a bez + genitiv.

Zájmeno	Akuzativ po předložce	Genitiv po předložce
já	pro mě / mne	bez mě / mne
ty	pro tebe	bez tebe
on	pro něj / něho	bez něj / něho
ona	pro ni	bez ní
ono	pro něj	bez něj / něho
my	pro nás	bez nás
vy	pro vás	bez vás
oni, ony, ona	pro ně	bez nich

Tabulka uvádí běžné možnosti, ne všechny méně časté varianty.

To je dárek pro Evu. → To je dárek pro ni.

Čekám na kamarády. → Čekám na ně.

Jdu od sousedky. → Jdu od ní.

Bydlíme u rodičů. → Bydlíme u nich.

Po předložce se tvar mění: pro něj, ne pro ho; bez ní, ne bez jí.

U zájmena já je ale tvar mě správný i po předložce: pro mě, beze mě.

Rozdíly, které si hlídej

U ženského rodu rozlišuj krátké a dlouhé i/í. Délka zde pomáhá rozlišit pád.

Pád	Bez předložky	Po předložce
Akuzativ	Vidím ji.	Čekám na ni.
Genitiv	Bojím se jí.	Jdu bez ní.

V množném čísle rozlišuj je × jich a ně × nich:

Vidím je. × Bojím se jich.
Mám dárek pro ně. × Bez nich neodejdu.

Zápor sám o sobě neznamená, že musíš použít genitiv. U slovesa vidět zůstává v běžné záporné větě akuzativ:

Vidím ji. → Nevidím ji.

Vidím je. → Nevidím je.

Jak vybrat správný tvar

Najdi sloveso nebo předložku: znát + akuzativ, bez + genitiv.
Urči, koho nebo co zájmeno nahrazuje: Janu → ona, kamarády → oni.
Vyber pád: Znám Janu. → Znám ji. Bez Jany. → Bez ní.
Zkontroluj předložku a případný důraz: Hledám ho. Dárek je pro něj. Hledám jeho, ne tebe.

Pamatuj si hlavně dvojice ji – jí, ni – ní, je – jich a ně – nich. U ostatních běžných tvarů ti správný pád často ukáže až sloveso nebo předložka.

1.Kdy použít akuzativ a genitiv

2.Tvary bez předložky

3.Krátké a dlouhé tvary ve větě

Try one question now.

4.Tvary po předložkách

5.Rozdíly, které si hlídej

6.Jak vybrat správný tvar

Now make it stick.