Psaní i a y v běžných koncovkách
Psaní i, í, y a ý v běžných koncovkách podstatných a přídavných jmen i sloves. Rozlišuj tvary podle pádu, rodu, čísla a podmětu v jednoduchých větách.
V koncovkách slov píšeme i, í, y nebo ý podle gramatického tvaru. Procvičíš si běžné koncovky podstatných a přídavných jmen i sloves. Pomůže ti pád, rod, číslo a také to, kdo nebo co něco dělá.
Nestačí poslouchat výslovnost
Například ve slovech byli a byly zní poslední samohláska stejně. Správné písmeno proto vybíráš podle významu a gramatiky, ne jen podle zvuku.
Nejdřív si polož otázky:
- Je to podstatné jméno, přídavné jméno, nebo sloveso?
- U jména: Jaký má rod, číslo a pád?
- U slovesa v minulém čase: Kdo nebo co něco dělal?
Pravidlo „po b, f, l, m, p, s, v, z píšeme vždy y“ neplatí. Po těchto obojetných souhláskách může v koncovce stát i/í, nebo y/ý. Rozhoduje gramatický tvar: muži byli × ženy byly, psi × vidím psy.
Podstatná jména: studenti, studenty, ženy
Koncovka závisí na pádu a na způsobu skloňování slova. Nestačí se podívat na poslední souhlásku před koncovkou.
Souhláska před koncovkou
Když v koncovce vybíráš mezi i/í a y/ý, po měkkých souhláskách ž, š, č, ř, c, j píšeš i/í: muži, s klíči.
V 1. pádě množného čísla mužského rodu životného může být koncovka -i i u slov, která v základním tvaru končí na tvrdou souhlásku. Před -i se některé souhlásky mění: kluk → kluci (k → c), doktor → doktoři (r → ř), Čech → Češi (ch → š). Ne všechna jména mužského rodu životného však mají v tomto pádě -i: například student → studenti, ale soused → sousedé. U nového slova se proto uč i tvar množného čísla.
Pád a skloňování
| Základní tvar | Pád a číslo | Příklad |
|---|---|---|
| student | 1. pád množného čísla: kdo? | Studenti čekají. |
| student | 4. pád množného čísla: koho? | Vidím studenty. |
| student | 7. pád množného čísla: s kým? | Mluvím se studenty. |
| žena | 2. pád jednotného čísla: bez koho? | Přišel bez ženy. |
| žena | 1. pád množného čísla: kdo? | Ženy čekají. |
| kost | 2. pád jednotného čísla: bez čeho? | Chci rybu bez kosti. |
U slova student tedy rozlišuj studenti × studenty. Slova žena a kost jsou obě ženského rodu, ale mají jiné koncovky: bez ženy × bez kosti. Rod sám nestačí; potřebuješ znát také skloňování slova.
Studenti jdou do školy. → Kdo jde do školy?
Eva čeká na studenty. → Na koho Eva čeká?
Eva jde se studenty do knihovny. → S kým Eva jde?
U nového podstatného jména se uč i krátké spojení s pádem: žena – bez ženy, kost – bez kosti. Snáz si tak zapamatuješ správnou koncovku.
Přídavná jména: mladý, mladí, jarní
Přídavné jméno má stejný rod, číslo a pád jako podstatné jméno, ke kterému patří. To ale neznamená, že mají obě slova stejnou koncovku.
U přídavných jmen typu mladý si všimni těchto častých tvarů:
| Tvar | Příklad |
|---|---|
| 1. pád jednotného čísla, mužský rod | mladý student, nový dům |
| 1. pád množného čísla, mužský rod životný | mladí studenti, noví sousedé |
| 7. pád jednotného čísla, mužský rod | s mladým studentem, před novým domem |
| 7. pád množného čísla | s mladými studenty, s novými knihami |
Mužský rod životný mají například názvy mužů a zvířat: student, soused, pes. Slovo dům je mužského rodu neživotného.
V koncovce -ými píšeme nejdřív dlouhé ý, potom krátké i: novými.
Přídavná jména typu jarní mají jiné koncovky. V 1. pádě jednotného čísla píšeme -í ve všech třech rodech: jarní den, jarní bunda, jarní počasí. V 7. pádě množného čísla mají -ími: s jarními květinami.
Rozlišuj dva typy: nový – s novými, ale jarní – s jarními. Ne všechna přídavná jména se mění stejně.
Quick check
Try one question now.
Check your answer when you are ready. No sign-in needed.
Slovesa: pracovali, pracovaly, pracovala
V minulém čase množného čísla vybíráš koncovku podle podmětu. Podmět říká, kdo nebo co něco dělal.
| Rod podmětu | Příklad | Koncovka |
|---|---|---|
| mužský životný | Studenti pracovali. | -li |
| mužský neživotný | Autobusy čekaly. | -ly |
| ženský | Studentky pracovaly. | -ly |
| střední | Auta čekala. | -la |
Petr a David byli doma.
Eva a Jana byly doma.
Okna byla otevřená.
Když podmět tvoří více jmen různého rodu a stojí před slovesem, mužský rod životný má přednost: Petr a Eva byli doma. Stačí, aby jedno z těchto jmen bylo mužského rodu životného.
Pozor na slovo děti: v množném čísle má shodu jako ženský rod. Píšeme Děti byly doma, i když jde o chlapce i dívky. Porovnej: Dítě bylo doma. → Děti byly doma.
U podmětu my nebo vy potřebuješ znát skupinu. Pokud mluví pouze ženy, píšeme například Byly jsme doma. Pokud skupina zahrnuje muže, píšeme Byli jsme doma.
Toto rozlišení nepřenášej do přítomného času. U slovesa prosit píšeme -í bez ohledu na rod:
Muži prosí o pomoc. Ženy prosí o pomoc.
V minulém čase ale: Muži prosili o pomoc. Ženy prosily o pomoc.
Jak zkontrolovat koncovku
- Urči slovní druh. Jde o jméno, nebo sloveso?
- U podstatného jména zjisti pád a skloňování. Například studenti, ale se studenty.
- U přídavného jména zkontroluj jeho typ a podstatné jméno. Například mladý student, mladí studenti, s mladými studenty.
- V minulém čase množného čísla najdi podmět. Studenti byli, studentky byly, auta byla.
Správnou koncovku vybírej podle celé věty, ne jen podle výslovnosti poslední slabiky.
You reached the end
You reached the endNow make it stick.
Save your progress, or start the exercises. Practice with detailed feedback after you submit, or save your progress and come back.
Was this lesson helpful?
Last updated October 12, 2026