Skloňování vlastních jmen osob a míst.

Vlastní jména potřebuješ při představování, v e-mailech i při popisu cesty. Procvičíš si skloňování jmen a příjmení, názvů měst a pomnožných místních jmen. Důležité jsou nejen koncovky, ale také rod, výslovnost a ustálené tvary konkrétního jména.

1.Podle čeho zvolit tvar

Pád vlastního jména určuje jeho funkce ve větě, například sloveso nebo předložka: znám Petra, píšu Petrovi, mluvím o Petrovi. Základní pádové vazby tedy zůstávají stejné jako u obecných podstatných jmen.

Při výběru tvaru postupuj takto:

1. Urči potřebný pád.
2. Zjisti rod jména a u místního názvu také číslo.
3. Podívej se na zakončení; u cizích jmen zohledni i výslovnost.
4. U méně známého jména ověř jeho ustálené skloňování.

2.Osobní jména a příjmení

Běžná česká jména se většinou řídí známými vzory. Mužská jména zakončená na souhlásku se skloňují jako mužská životná podstatná jména. Příjmení jako Novotný a Novotná mají tvary přídavných jmen.

Základní tvar	2. pád: bez	3. pád: k	7. pád: s
Petr	Petra	Petrovi / Petru	Petrem
Novák	Nováka	Novákovi / Nováku	Novákem
Svoboda	Svobody	Svobodovi	Svobodou
Novotný	Novotného	Novotnému	Novotným
Jana	Jany	Janě	Janou
Nováková	Novákové	Novákové	Novákovou
Novotná	Novotné	Novotné	Novotnou

U některých jmen se mění i základ slova. Známé příklady jsou Pavel – Pavla – Pavlovi – Pavlem a Marek – Marka – Markovi – Markem. Vypouštění písmene e ale nelze automaticky přenášet na každé podobně zakončené příjmení.

3.Jméno a příjmení ve spojení

Ve spojení jména a příjmení skloňujeme každou část, která je skloňovatelná: Jana Nováková – bez Jany Novákové – s Janou Novákovou.

Ve 3. a 6. pádě mužských jmen často volíme kratší koncovku u křestního jména a -ovi u příjmení. Spojení pak působí přirozeněji než opakování stejné dlouhé koncovky.

Pád	Běžné spojení
3. pád	Píšu Janu Novákovi.
6. pád	Mluvíme o Janu Novákovi.
7. pád	Pracuji s Janem Novákem.

Také tvary Janu Novotnému a Petru Svobodovi spojují běžnou krátkou podobu křestního jména s odpovídajícím tvarem příjmení.

Při oslovení použij 5. pád: pane Nováku, pane Svobodo, pane Novotný. Ženská příjmení mají v těchto příkladech stejný tvar jako v 1. pádě: paní Nováková, paní Novotná.

Také křestní jména mají při oslovení vlastní tvary:

Základní tvar	5. pád: oslovení
Petr	Petře!
Pavel	Pavle!
Marek	Marku!
Jana	Jano!
Honza	Honzo!

V podobě Petře se r mění na ř; u jmen Pavel a Marek se vypouští e. Koncovky se liší: Pavle, ale Marku. Například: Petře, můžeš mi pomoct? nebo Jano, děkuji za zprávu.

4.Cizí osobní jména

Cizí původ sám o sobě neznamená, že jméno zůstává beze změny. Mnohá mužská jména zakončená ve výslovnosti na souhlásku skloňujeme: Smith – Smitha – Smithovi – Smithem.

Skloňují se také mnohá mužská jména zakončená ve výslovnosti na samohlásku. Nemají však všechna stejný způsob tvoření pádů:

Základní tvar	2. pád: bez	Co se mění v psané podobě
Goethe	Goetha	Koncové e se nahrazuje koncovkou -a.
Rousseau	Rousseaua	K celému jménu se připojuje -a.
Kennedy	Kennedyho	K celému jménu se připojuje -ho.

U jména Rousseau se závěrečné eau vyslovuje jako dlouhé ó, ale při skloňování se v písmu zachovává. Jméno Kennedy končí ve výslovnosti na i a má například tvary ke Kennedymu, s Kennedym. Koncovku proto nevybírej jen podle posledního napsaného písmene.

Ženská nepřechýlená příjmení zakončená na souhlásku zpravidla zůstávají nesklonná. Křestní jméno přitom může mít pádovou koncovku.

U cizího ženského příjmení se můžeš setkat s přechýlenou podobou Anna Smithová i s nepřechýlenou podobou Anna Smith. Přechýlená podoba se začleňuje do českého skloňování: bez Anny Smithové, s Annou Smithovou. Nepřechýlená podoba zachovává původní příjmení; u ženského Smith se pak mění jen křestní jméno: bez Anny Smith, s Annou Smith. Při volbě respektuj podobu, kterou žena používá, a zvyklosti daného textu; v jednom textu ji používej důsledně.

Také některá ženská křestní jména zůstávají nesklonná, například Mary: dopis pro Mary, rozhovor s Mary. Jiná se běžně skloňují: Laura – bez Laury – s Laurou.

5.Názvy měst a dalších míst

Místní jména mají vlastní rod a číslo. Například Praha a Paříž jsou ženského rodu, Brno je středního rodu a Berlín mužského neživotného rodu.

Název	Odkud?	Kde?	Před čím?
Praha	z Prahy	v Praze	před Prahou
Brno	z Brna	v Brně	před Brnem
Berlín	z Berlína	v Berlíně	před Berlínem
Paříž	z Paříže	v Paříži	před Paříží
Kutná Hora	z Kutné Hory	v Kutné Hoře	před Kutnou Horou
České Budějovice	z Českých Budějovic	v Českých Budějovicích	před Českými Budějovicemi
Karlovy Vary	z Karlových Varů	v Karlových Varech	před Karlovými Vary

U názvů jako Kutná Hora se přídavné jméno shoduje s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě.

Názvy České Budějovice a Karlovy Vary jsou pomnožné: mají tvary množného čísla, i když označují jedno město. Množné číslo se projeví také ve shodě: České Budějovice jsou krásné.

6.Obecné označení a rychlá kontrola

Po obecném označení, například město, může místní jméno buď přejímat jeho pád, nebo zůstat v 1. pádě jako přesné pojmenování. Tento druhý způsob se nazývá nominativ jmenovací.

• ve městě Brně: název se skloňuje společně s obecným označením;
• ve městě Brno: název zůstává v základním tvaru, což se hodí například při přesné identifikaci v úředním textu;
• v Brně: bez obecného označení použij běžný pádový tvar.

Před použitím vlastního jména si zkontroluj:

• Pád: Co vyžaduje sloveso nebo předložka?
• Tvar: Jaký má jméno rod, číslo a zakončení?
• Celé spojení: Změnil jsi všechny skloňovatelné části?
• Ustálené užití: Nevyžaduje konkrétní jméno ověření?