Vid při otázce na zkušenost a při odvolání výsledku.

Otázka Četl jsi někdy tuhle knihu? nemusí zjišťovat, zda čtení zůstalo nedokončené. A věta Kdo tu otevíral okno? může zaznít i tehdy, když je okno zase zavřené. V těchto případech záleží na tom, zda mluvčí zdůrazňuje zkušenost, konkrétní dokončený děj, nebo jeho výsledek platný v dané situaci.

1.Zkušenost: zda se děj vůbec uskutečnil

Při otázce na zkušenost se často používá nedokonavý vid. Mluvčí se ptá, zda má adresát určitý děj za sebou jako součást své zkušenosti. Nezaměřuje se přitom na jeho vnitřní průběh ani na dosažení závěrečné hranice. Tento způsob užití se označuje jako obecně faktický.

Nedokonavý vid zde netvrdí, že děj nebyl dokončen. Na otázku o překládání můžeš přirozeně odpovědět: Ano, loni jsem přeložil jeden článek pro kolegu. Odpověď zkušenost potvrzuje uvedením konkrétního dokončeného děje.

2.Kdy se na zkušenost ptáme dokonavě

Také dokonavý vid může vyjadřovat otázku na životní zkušenost. Do popředí však staví uskutečnění děje jako celku, dosaženou hranici nebo úspěšný výsledek.

Otázka s nedokonavým videm	Otázka s dokonavým videm	Rozdíl v zaměření
Psal jsi někdy román?	Napsal jsi někdy román?	Zkušenost s psaním × vznik hotového románu.
Překládal jsi někdy odborný článek?	Přeložil jsi někdy odborný článek?	Zkušenost s činností × alespoň jeden dokončený překlad.
Pekl jsi už někdy chleba?	Upekl jsi už někdy chleba?	Zkušenost s pečením × dosažení výsledku.

Rozdíl nemusí být v každé situaci výrazný. U pečení může mluvčí i při nedokonavé otázce běžně předpokládat, že chleba nakonec vznikl. Tento předpoklad ale není totéž co význam samotného vidu.

3.Zkušenost, konkrétní událost a průběh

Stejný nedokonavý tvar může mít podle kontextu různé zaměření. Rozhodující není samotné sloveso, ale celá otázka a situace.

Ve druhém příkladu je hotový překlad součástí známého kontextu. Nedokonavé překládal dokončení nepopírá: otázka vybírá původce činnosti, nikoli její výsledek. Obecně faktické užití tedy nemusí odkazovat jen k neurčité životní zkušenosti.

4.Odvolání výsledku: děj proběhl, stav už neplatí

Odvolání výsledku znamená, že děj nastal, ale stav, který po něm vznikl, byl později zrušen. Nejde o odvolání pravdivosti původního tvrzení.

Typické jsou situace, v nichž lze výsledný stav změnit opačným dějem: okno otevřít a zase zavřít, dveře zamknout a znovu odemknout.

Nedokonavá otázka se přirozeně zaměřuje na minulý výskyt děje, aniž by předkládala otevřené okno jako jeho aktuálně platný výsledek. Jedno jediné otevření přitom stačí: otevíral zde nemusí znamenat opakování ani pouhý pokus.

5.Co vid sám nezaručuje

Nedokonavý vid sám o sobě neříká, že výsledek byl zrušen. Takový výklad vzniká ve spojení se situací nebo s výslovným pokračováním. Ani dokonavý vid nezaručuje, že výsledný stav trvá až do okamžiku řeči.

Výpověď a kontext	Co z nich vyplývá
Otevřel jsem okno a nechal ho otevřené.	Otevření je dokončené a výsledný stav pokračuje.
Otevřel jsem okno, ale za chvíli jsem ho zase zavřel.	Otevření je dokončené, jeho výsledek však byl zrušen.
Okno je zavřené. Otevíral ho někdo?	Otázka zjišťuje minulý děj; netvrdí, že je okno nyní otevřené.

Rozdíl tedy není mechanický: nedokonavý = výsledek zrušen, dokonavý = výsledek stále trvá. Vid určuje způsob představení děje; trvání výsledného stavu musíš posoudit zvlášť.

6.Jak zvolit vid podle záměru

1. Ptej se, co chceš zjistit. Pro zkušenost s činností bývá vhodný nedokonavý vid: Psal jsi někdy román?
2. Chceš zdůraznit dosažený celek? Zvol dokonavý vid: Napsal jsi někdy román?
3. Odděl minulý děj od současného stavu. Okno mohlo být otevřeno a později zase zavřeno.
4. Potřebuješ zrušení výsledku vyjádřit jednoznačně? Doplň ho slovy: Otevřel jsem okno, ale pak jsem ho zase zavřel.

Pamatuj si: nedokonavý vid nevylučuje dokončení a dokonavý vid nezaručuje trvání výsledku.