Významová a formální shoda u výrazů množství.

1.Co řídí shodu u množství

Ve spojení většina účastníků se gramatický tvar a význam rozcházejí: výraz většina je v jednotném čísle, ale označuje více lidí. Naučíš se rozlišovat shodu podle stavby množstevního výrazu a návaznost podle jeho významu. Důležité je také poznat, kdy už další věta mluví přímo o jednotlivých osobách.

Formální shoda vychází z gramatické stavby podmětu. Významová shoda, také shoda podle smyslu, zohledňuje skutečnost, kterou podmět označuje. Nejde však o dvě možnosti, které lze u každého výrazu libovolně zaměňovat.

2.Většina, část a stovky: rozhoduje řídící jméno

Je-li základem podmětu podstatné jméno označující množství, přísudek se standardně řídí jeho rodem a číslem. Následující druhý pád pojmenovává osoby nebo věci, jejichž množství vyjadřujeme.

Podmět	Řídící jméno	Neutrální podoba věty
většina účastníků	většina: ženský rod, jednotné číslo	Většina účastníků souhlasila.
část návrhů	část: ženský rod, jednotné číslo	Část návrhů neprošla.
množství žádostí	množství: střední rod, jednotné číslo	Množství žádostí zůstalo nevyřízeno.
stovka běžců	stovka: ženský rod, jednotné číslo	Stovka běžců vyběhla na trať.
stovky běžců	stovky: ženský rod, množné číslo	Stovky běžců vyběhly na trať.

Rozdíl mezi stovkou a stovkami se projeví také v přítomném čase: Stovka běžců čeká. Stovky běžců čekají. Množství označených osob samo o sobě neurčuje gramatické číslo přísudku.

2.1Formální a významová shoda v téže větě

V následujících dvojicích označuje podmět stejné osoby, ale množné číslo přísudku se opírá přímo o jejich význam. Varianty ve druhém sloupci nejsou pro neutrální spisovný text stejně vhodné jako varianty v prvním.

Neutrální spisovná podoba	Shoda podle smyslu a její hodnocení
Většina účastníků souhlasila. — Formální shoda se jménem většina.	Většina účastníků souhlasili. — V této jednoduché větě nespisovná shoda podle smyslu.
Spousta lidí přišla. — Formální shoda se jménem spousta.	Spousta lidí přišli. — Podoba příznačná pro neformální mluvenou řeč; do neutrálního odborného textu vol formální shodu.
Pár lidí přišlo. — Základní množstevní konstrukce; pár zde znamená několik.	Pár lidí přišli. — Podoba příznačná pro neformální mluvenou řeč; v neutrálním psaném textu užij přišlo.
Pět studentů přišlo. — Základní množstevní konstrukce.	Pět studentů přišli. — V této základní konstrukci nespisovná shoda podle smyslu.

U výrazů pár a pět má jednotné číslo jinou gramatickou oporu než u jmen většina a spousta. Tu vysvětluje následující oddíl.

3.Pět, několik a mnoho: množstevní konstrukce

U základních číslovek od pěti výše v základní konstrukci a u výrazů několik, mnoho, málo, tolik stojí počítané jméno ve druhém pádě množného čísla. Přísudek má jednotné číslo; v minulém čase má příčestí tvar středního rodu.

Množstevní výraz	Přítomný čas	Minulý čas
pět studentů	Pět studentů čeká.	Pět studentů čekalo.
několik kolegyň	Několik kolegyň pracuje z domova.	Několik kolegyň pracovalo z domova.
mnoho návštěvníků	Mnoho návštěvníků odchází.	Mnoho návštěvníků odešlo.

Tato konstrukce není obyčejná shoda s nejbližším podstatným jménem. Není ani důsledkem toho, že by například slovo pět bylo podstatné jméno středního rodu.

Také zápor zachovává uvedený rozdíl: Několik studentů nepřišlo, ale Většina studentů nepřišla.

4.Kdy do popředí vstupují jednotlivé osoby

Množstevní výraz může nejprve představit celek. Další výpověď pak může mluvit o osobách, které tento celek tvoří. Právě zde se často uplatňuje návaznost podle smyslu.

Takový přechod musí být významově zřetelný. Samotná přítomnost více lidí není důvodem k mechanickému nahrazení každého jednotného čísla množným.

Porovnej dvě jednoznačné návaznosti:

• Většina účastníků dorazila včas a zaregistrovala se u vchodu. Oba přísudky zachovávají formální shodu se slovem většina.
• Většina účastníků dorazila včas. Tito účastníci se zaregistrovali u vchodu. Druhá věta výslovně pojmenovává nový podmět v množném čísle.

4.1Jména označující skupinu osob

Podobný přechod umožňují jména mládež, rodina, tým, veřejnost. Označují skupinu, ale gramaticky mají jednotné číslo: Mládež se zapojila. Rodina se sešla. Tým zvítězil. Veřejnost protestovala. Nejde přitom o jediný mluvnický typ: mládež je hromadné jméno, zatímco rodina a tým mají i běžné množné číslo (rodiny, týmy).

Rodina se sešla. Všichni byli rádi, že jsou zase spolu. Zájmeno všichni označuje členy rodiny a jako podmět druhé věty vyžaduje množné číslo byli. Pro rodinu tvořenou pouze ženami by odpovídající návaznost zněla Všechny byly rády.

U širších skupin bývá přesnější jednotlivce pojmenovat: Veřejnost protestovala. Mnozí občané požadovali vysvětlení. Taková návaznost zároveň netvrdí, že se stejně zachoval každý člen skupiny.

5.Který výraz rozvíjí přídavné jméno nebo vedlejší věta

V jediném souvětí se mohou správně objevit různé tvary shody. Rozhoduje, ke kterému výrazu příslušná část patří.

Stejný princip pomáhá u vztažných vět:

Většina návrhů, které komise posoudila, byla přijata.

Zájmeno které odkazuje k návrhům. Přísudek hlavní věty byla přijata se však řídí slovem většina.

Pět studentů, kteří uspěli u zkoušky, dostalo stipendium.

Tvar uspěli patří k podmětu kteří, který odkazuje ke studentům. Tvar dostalo patří k množstevnímu podmětu pět studentů.

6.Kontrola před dokončením textu

1. Urči stavbu podmětu. Je jeho základem podstatné jméno, například většina nebo stovky, anebo jde o konstrukci typu pět studentů?
2. Najdi správný přísudek. Nenech se ovlivnit nejbližším jménem ani přísudkem vložené vedlejší věty.
3. Zkontroluj návaznost. Mluví další věta stále o množství jako celku, nebo už o jednotlivých osobách?
4. Odstraň nejasnost. Pokud není přechod k osobám zřejmý, pojmenuj je výslovně.

Základní opora: většina přišla — stovky přišly — pět studentů přišlo. Významová návaznost umožňuje v dalším textu obrátit pozornost k jednotlivcům, ale neruší gramatickou stavbu původního podmětu.