Vztažné věty s kdo a co
Vztažné věty s kdo a co: odkazování na osoby a věci, tvary zájmen podle pádu, spojení s předložkami a správné psaní čárek v běžných českých souvětích.
Vztažnou větou můžeš upřesnit, o jaké osobě nebo věci mluvíš: Hledám někoho, kdo mi pomůže. Naučíš se vybrat mezi kdo a co, použít správný pád a oddělit věty čárkami.
Kdo pro osoby, co pro věci
Vztažná věta doplňuje informaci k výrazu v hlavní větě. Kdo odkazuje na osoby, co na věci, obsah nebo situace.
- někdo, kdo…: Mám někoho, kdo mi poradí.
- nikdo, kdo…: Není tu nikdo, kdo zná odpověď.
- něco, co…: Hledám něco, co mi pomůže.
- všechno, co…: Zabalil jsem všechno, co potřebuji.
- nic, co…: Nemám nic, co by tě zajímalo.
Potřebuji někoho, kdo opraví kolo. → Potřebuji člověka.
Potřebuji něco, co opraví tuhle díru. → Potřebuji například lepidlo.
Po výrazech nikdo, nic je přirozený také podmiňovací způsob kdo by / co by, když mluvíme o možnosti nebo představě: Neznám nikoho, kdo by mi mohl pomoct. Podobně ho používáme po někdo při hledání člověka, který by splnil určitou podmínku: Hledám někoho, kdo by mi pomohl.
Není tu nikdo, kdo zná odpověď. → Konstatuji, že žádný z přítomných odpověď nezná.
Není tu nikdo, kdo by znal odpověď. → Zdůrazňuji, že tu není ani možný člověk s touto znalostí. Význam obou vět je velmi blízký.
Ve větě Nemám nic, co by tě zajímalo mluvím o tom, co by pro tebe mohlo být zajímavé. Tvar by tedy není po těchto výrazech povinný; záleží na významu.
Ten, kdo / to, co / všechno, co
Vztažná věta může upřesňovat také opěrné slovo ten, to nebo všechno. Ten, kdo označuje osobu, to, co věc nebo obsah a všechno, co celý soubor věcí nebo informací.
- Ten, kdo to udělal, se omluvil. → Mluvíme o jednom člověku; tvary udělal a omluvil se jsou v jednotném čísle.
- Všichni, kdo přišli, dostali čaj. → Mluvíme o více lidech; zde jsou tvary přišli a dostali v množném čísle.
- To, co říkáš, je pravda. → Vztažná věta upřesňuje obsah slova to.
- Všechno, co potřebuji, mám v tašce. → Mluvím o všech potřebných věcech.
Vztažná věta bez opěrného slova
Někdy v hlavní větě opěrné slovo není. Vztažná věta sama označuje osobu nebo věc:
- Kdo chce, může jít. → Ten, kdo chce, může jít.
- Dělej, co chceš. → Dělej to, co chceš.
I bez opěrného slova oddělujeme věty čárkou.
Pád vybíráš podle vztažné věty
Zájmena kdo a co mění tvar podle toho, jakou úlohu mají ve vztažné větě. Důležité je sloveso nebo předložka v této větě.
| Pád | Tvar zájmena kdo | Tvar zájmena co | Příklad |
|---|---|---|---|
| 1. pád | kdo | co | Hledám někoho, kdo umí česky. |
| 2. pád | koho | čeho | Je tu něco, bez čeho nemůžu pracovat. |
| 3. pád | komu | čemu | Potřebuji někoho, komu můžu věřit. |
| 4. pád | koho | co | Přines něco, co můžeme sníst. |
| 6. pád | kom | čem | Je to někdo, o kom často mluvíš. |
| 7. pád | kým | čím | Hledám něco, čím otevřu krabici. |
Další příklady s druhým zájmenem:
- 2. pád: Je tu někdo, bez koho nemůžu pracovat.
- 3. pád: Je tu něco, čemu nerozumím.
- 6. pád: Je to něco, o čem často mluvíš.
Pátý pád se v těchto vztažných větách nepoužívá.
Představ si vztažnou větu jako samostatnou větu: Věřím někomu. → Potřebuji někoho, komu věřím.
Tvar výrazu v hlavní větě a tvar vztažného zájmena nemusí mít stejný pád:
Pomáhám někomu, koho dobře znám.
Sloveso pomáhat vyžaduje 3. pád: někomu. Sloveso znát vyžaduje 4. pád: koho.
Předložka patří před zájmeno
Pokud sloveso nebo význam věty vyžaduje předložku, dej ji před vztažné zájmeno. Předložka určuje jeho pád.
Můžu se na někoho spolehnout. → Mám někoho, na koho se můžu spolehnout.
Rád si s někým povídám. → Hledám někoho, s kým si můžu povídat.
Těším se na něco. → Konečně mám něco, na co se těším.
Přemýšlím o něčem. → Je tu něco, o čem často přemýšlím.
Předložku nevynechávej ani nenechávej na konci věty.
✓ Mám někoho, na koho se můžu spolehnout.
✗ Mám někoho, koho se můžu spolehnout.
Quick check
Try one question now.
Check your answer when you are ready. No sign-in needed.
Rozdíl proti zájmenu který
Po výrazech jako někdo, nikdo, něco, nic, všechno běžně používáme kdo nebo co. Když přímo rozvíjíme podstatné jméno, neutrální volbou je zpravidla který.
| Obecný výraz | Podstatné jméno |
|---|---|
| Znám někoho, kdo opravuje kola. | Znám mechanika, který opravuje kola. |
| Koupím něco, co potřebujeme. | Koupím věc, kterou potřebujeme. |
V běžné mluvě uslyšíš také například pán, co bydlí vedle. Zde se učíš především spojení jako někdo, kdo a něco, co. Po podstatném jménu používej v neutrálním písemném projevu raději který.
Kde napsat čárku
Vztažnou větu odděluj od hlavní věty čárkou. Pokud začíná předložkou, čárka stojí před touto předložkou.
Neznám nikoho**, kdo** by mi mohl pomoct.
To je něco**, na co** nikdy nezapomenu.
Někdo**, koho dobře znám,** mi poslal zprávu.
V posledním příkladu vztažná věta stojí uvnitř hlavní věty. Proto ji oddělujeme čárkami z obou stran.
Jak postupovat při tvoření věty
- Rozhodni, zda mluvíš o osobě (kdo), nebo o věci či situaci (co).
- Podle slovesa a případné předložky ve vztažné větě vyber pád: komu věřím, co potřebuji, s kým mluvím.
- Předložku dej před zájmeno: o čem, na koho.
- Vztažnou větu odděl čárkou; uvnitř hlavní věty použij čárky z obou stran.
Hledám někoho, s kým můžu pracovat. — osoba, předložka s a 7. pád.
Hledám něco, co můžu použít. — věc a 4. pád podle slovesa použít.
You reached the end
You reached the endNow make it stick.
Save your progress, or start the exercises. Practice with detailed feedback after you submit, or save your progress and come back.
Was this lesson helpful?
Last updated October 12, 2026