Vztažné zájmeno jenž a tvary jehož, jejíž, jejichž (B2)

Zájmeno jenž spojuje jméno s větou, která ho blíže určuje nebo o něm něco doplňuje. Naučíš se vybírat jeho pádové tvary a vyjadřovat přivlastňovací vztah pomocí jehož, jejíž, jejichž. Tyto prostředky využiješ především v psaných textech.

Jenž místo který

Zájmeno jenž má obdobnou funkci jako který, ale působí formálněji, někdy knižně. Je běžné například v odborných, publicistických a úředních textech. V běžném rozhovoru zpravidla přirozeněji zní který.

Hledáme překladatele, který zná právní terminologii.

Hledáme překladatele, jenž zná právní terminologii.

Obě věty vyjadřují stejný požadavek; druhá je stylově formálnější.

Vztažnou větu odděluj čárkou. Je-li vložená do jiné věty, odděluj ji z obou stran: Návrh, jenž získal nejvíce hlasů, postoupil do dalšího kola.

Rod a číslo podle jména, pád podle věty

Rod a číslo zájmena určuje jméno, ke kterému zájmeno odkazuje. Pád však vybíráš podle funkce zájmena uvnitř vztažné věty, nikoli podle pádu tohoto jména.

V 1. pádě rozlišuj tyto tvary:

Rod	Jednotné číslo	Množné číslo
Mužský životný	autor, jenž píše	autoři, již píší
Mužský neživotný	návrh, jenž uspěl	návrhy, jež uspěly
Ženský	zpráva, jež přišla	zprávy, jež přišly
Střední	řešení, jež pomohlo	řešení, jež pomohla

Mluvili jsme o autorovi, jenž získal cenu.

Výraz o autorovi je v 6. pádě, ale jenž je podmětem slovesa získal, a proto má 1. pád.

To je autor, jemuž jsme udělili cenu.

Sloveso udělit má vazbu udělit komu co. Jemuž je tedy ve 3. pádě.

Časté pádové tvary a předložky

Následující přehled ukazuje běžné tvary mimo 1. pád. V množném čísle jsou uvedené tvary společné všem rodům.

Pád	Mužský a střední rod, jednotné číslo	Ženský rod, jednotné číslo	Množné číslo
2.	jehož	jíž	jichž
3.	jemuž	jíž	jimž
6. – vždy s předložkou	o němž	o níž	o nichž
7.	jímž	jíž	jimiž

Ve 4. pádě se setkáš například s tvary jejž u mužského rodu, již u ženského rodu a jež u středního rodu i v množném čísle: dopis, jejž posílám; kniha, již čtu; místo, jež hledám; dokumenty, jež potřebuji. U mužského životného rodu je ve 4. pádě možné také jehož: autor, jehož jsme pozvali.

Po předložce se počáteční j- mění na n-: bez něhož, k němuž, s nímž, bez níž, s nimiž. Toto pravidlo se týká nepřivlastňovacích pádových tvarů zájmena jenž. Platí také ve 4. pádě: kolega, na nějž / na něhož čekáme; kolegyně, pro niž připravujeme podklady; rozhodnutí, za něž neseme odpovědnost.

To je kolegyně, jíž důvěřuji. → Důvěřuji komu?

To je kolegyně, s níž spolupracuji. → Spolupracuji s kým?

Připravili jsme podklady, bez nichž nemůžeme pokračovat. → Nemůžeme pokračovat bez čeho?

Navštívili jsme muzeum, v němž právě probíhá výstava. → Výstava probíhá v čem?

Nejprve si vztah vyjádři jednoduchou větou: Důvěřuji kolegyni. Potom určuj pád a vybírej vztažný tvar: kolegyně, jíž důvěřuji.

Quick check

Try one question now.

Poděkovali jsme technikovi, opravil osvětlení, i správci, zajistil náhradní místnost.

Check your answer when you are ready. No sign-in needed.

Přivlastňování: jehož, jejíž, jejichž

Tyto tvary vyjadřují, komu něco patří nebo s kým něco souvisí. Nejprve rozhodni, ke komu nebo k čemu odkazuješ jako k vlastníkovi.

Vlastník nebo nositel vztahu	Přivlastňovací tvar	Příklad
Mužský nebo střední rod, jednotné číslo	jehož	autor, jehož román čteme; město, jehož centrum známe
Ženský rod, jednotné číslo	jejíž a další pádové tvary	autorka, jejíž román čteme
Množné číslo, všechny rody	jejichž	autoři, jejichž romány čteme

Přivlastňovací jehož a jejichž jsou nesklonná. Tvar zůstává stejný bez ohledu na rod, číslo a pád přivlastňovaného jména:

autor, jehož knihu čtu;
autor, o jehož knize mluvíme;
autoři, s jejichž názory souhlasím.

Naproti tomu jejíž se skloňuje jako její, pouze má navíc koncové -ž. Shoduje se s přivlastňovaným jménem, tedy například s románem, knihou nebo texty, ne se slovem autorka.

Základní spojení	Spojení ve vztažné větě
její román	autorka, jejíž román získal cenu
jejího románu	autorka, konec jejíhož románu mě překvapil
o její knize	autorka, o jejíž knize diskutujeme
s jejím názorem	autorka, s jejímž názorem souhlasím
o jejích textech	autorka, o jejíchž textech píšeme

Dvě funkce jehož a časté záměny

Stejný tvar jehož může mít dvě různé funkce. Rozhoduje stavba věty.

To je odborník, jehož si vážíme.

Zájmeno zastupuje odborníka: Vážíme si odborníka. Jde o 2. pád zájmena jenž.

To je odborník, jehož práce si vážíme.

Vážíme si práce tohoto odborníka. Jehož vyjadřuje přivlastňovací vztah a doprovází jméno práce ve 2. pádě podle vazby vážit si čeho.

U přivlastňovacích tvarů po předložce neměň j- na n-:

muž, s nímž pracuji — pracuji s mužem;
muž, s jehož bratrem pracuji — pracuji s bratrem tohoto muže.

Podobně: autorka, o jejíž knize mluvíme; sousedé, s jejichž dětmi si hrajeme.

Pozor také na rod a životnost v 1. pádě:

✓ zpráva, jež přišla; nikoli ✗ zpráva, jenž přišla;
✓ řešení, jež pomohlo; nikoli ✗ řešení, jenž pomohlo;
✓ studenti, již přijeli; nikoli ✗ studenti, jenž přijeli;
✓ knihy, jež vyšly; nikoli ✗ knihy, již vyšly.

Tvar již tedy není jen jiný zápis slova jež: v těchto větách označuje mužský životný rod v množném čísle.

Postup při psaní

Rozhodni, zda se do textu hodí formálnější jenž, nebo běžnější který.
Pokud zájmeno přímo zastupuje jméno, urči jeho rod a číslo. Pád zjisti podle vztažné věty.
Po předložce použij odpovídající nepřivlastňovací tvar s n-: s nímž, bez níž, o nichž.
Při přivlastňování vyber podle vlastníka jehož, jejíž, jejichž. Pouze jejíž dále skloňuj podle přivlastňovaného jména.
Zkontroluj čárky na hranicích vztažné věty.

Základní rozdíl si připomeň dvojicí: autorka, s níž mluvím × autorka, o jejíž knize mluvím.

1.Jenž místo který

2.Rod a číslo podle jména, pád podle věty

3.Časté pádové tvary a předložky

Try one question now.

4.Přivlastňování: jehož, jejíž, jejichž

5.Dvě funkce jehož a časté záměny

6.Postup při psaní

Now make it stick.