Zbytky dvojného čísla: rukama, nohama a dvěma.

Tvary rukama, nohama a dvěma připomínají někdejší dvojné číslo. V současné češtině však nejsou jen historickou zajímavostí: patří ke spisovnému vyjadřování a ovlivňují také podobu přídavných jmen a zájmen. Pro správnou volbu je důležitý význam výrazu, nikoli pouze počet označovaných věcí.

1.Historický původ, současná funkce

Stará čeština rozlišovala vedle jednotného a množného čísla také dvojné číslo neboli duál, které označovalo dva jedince nebo dvě věci. Dnes už duál netvoří samostatnou mluvnickou kategorií. Některé jeho tvary se však zachovaly, zejména u názvů párových částí těla a u číslovek dva, oba.

Podstatná jména s těmito pozůstatky dnes běžně chápeme jako tvary množného čísla. Neznamenají nutně právě jeden pár.

2.Rukama a nohama v instrumentálu

Nejnápadnější pozůstatek duálu najdeš v 7. pádě množného čísla, tedy v instrumentálu. U následujících názvů částí těla se užívají tyto podoby:

Název části těla	Instrumentál množného čísla	Příklad
ruka	rukama	pracovat vlastníma rukama
noha	nohama	stát bosýma nohama na trávě
oko	očima	sledovat někoho unavenýma očima
ucho	ušima	pes s dlouhýma ušima

Nejde o obecné pravidlo pro všechno, co se vyskytuje v páru. Spisovně říkáme například s lokty na stole, nikoli s loktama na stole. Také další párové části těla mají v 7. pádě běžné koncovky: rameny, koleny, prsy, nikoli ramenama, kolenama, prsama. Zvláštní instrumentál na -ma se u názvů částí těla omezuje na skupinu ruka, noha, oko, ucho.

2.1Pozůstatky duálu v dalších pádech

Duálový původ mají také některé tvary 2. a 6. pádu množného čísla. U částí těla se setkáš s těmito podobami:

Jméno	2. pád množného čísla	6. pád množného čísla
ruka	rukou, také ruk	v rukou / rukách
noha	nohou / noh	na nohou / nohách
oko	z očí	v očích
ucho	do uší	v uších
rameno	ramen / ramenou	na ramenech / ramenou
koleno	kolen / kolenou	na kolenech / kolenou

K duálovému dědictví patří podoby rukou, nohou, očí, uší, ramenou, kolenou; tabulka uvádí i jejich současné alternativy a odpovídající tvary 6. pádu. Podoby v rukách a na nohách jsou rovněž spisovné, nejsou samy o sobě zastaralé ani knižní. Volbu může ovlivnit ustálené spojení: běžně říkáme například mít osud ve svých rukou nebo být celý den na nohou.

Také nominativy oči, uši vznikly z duálových tvarů. V dnešním množném čísle mají tato pojmenování částí těla ženský rod, přestože jednotné číslo oko, ucho je rodu středního: unavené oči se zavřely, uši mu zčervenaly. U částí předmětů zůstává rod střední: oka se zvětšila, ucha se ulomila.

3.Shoda: vlastníma rukama, bosýma nohama

Zvláštní zakončení se promítá také do shodných přívlastků, tedy do výrazů, které dané podstatné jméno blíže určují. U uvedených názvů částí těla mají v instrumentálu přídavná jména a příslušná zájmena zakončení -ma.

Druh výrazu	Náležitá podoba	Celé spojení
tvrdé přídavné jméno	holýma	holýma rukama
měkké přídavné jméno	vlastníma	vlastníma očima
ukazovací zájmeno	těma	těma promrzlýma rukama
přivlastňovací zájmeno	svýma	svýma bosýma nohama
zájmeno všechen	všema	všema čtyřma nohama

Tvary těma a všema jsou tedy v těchto spojeních spisovné. Jejich hodnocení závisí na tom, s jakým jménem se pojí: srovnej těma rukama, ale těmi nástroji.

U přivlastňovacích zájmen jsou možné také delší spisovné podoby, například svojima rukama vedle svýma rukama.

4.Část těla, nebo část předmětu?

Při přeneseném pojmenování částí předmětů se zpravidla uplatňují běžné koncovky množného čísla. Rozdíl se projeví i ve shodě.

Část těla	Část předmětu
pes s dlouhýma nohama	stůl s dlouhými nohami
dítě s modrýma očima	síť s velkými oky
pes s dlouhýma ušima	hrnec se dvěma kovovými uchy

Rozhoduje význam podstatného jména v dané větě. Ani skutečnost, že hrnec má právě dvě ucha, nevede k podobě ušima.

5.Dvěma a oběma: shoda se neřídí jen číslovkou

Pozůstatky duálu zachovávají také číslovky dva, oba. Pro tuto souvislost jsou důležité zejména následující tvary:

Pád	dva / dvě	oba / obě
2. a 6. pád	dvou	obou
3. a 7. pád	dvěma	oběma

Tvary dvěma a oběma jsou stejné pro všechny rody. Spisovná podoba není dvěmi ani oběmi.

Samotná číslovka dvěma však nevyžaduje zakončení -ma u následujícího přídavného a podstatného jména. Rozhoduje podstatné jméno:

• se dvěma zkušenými kolegy — běžná shoda;
• s oběma novými kolegyněmi — běžná shoda;
• se dvěma dřevěnými nohami stolu — části předmětu;
• oběma holýma rukama — části těla se zvláštním zakončením.

6.Jak zvolit správnou podobu

1. Urči význam jména. Jde o část těla, část předmětu, nebo ustálený obrazný obrat?
2. Zvol tvar podstatného jména. Například nohy člověka → nohama, nohy stolu → nohami.
3. Přizpůsob shodné výrazy. Bosýma nohama, ale dřevěnými nohami.
4. Číslovku posuzuj zvlášť. Dvěma, oběma zůstávají stejné bez ohledu na rod následujícího jména.

Základní kontrast si zapamatuj jako dvojici: oběma vlastníma rukama, ale oběma novými nástroji. Historický původ vysvětluje podobu tvarů; jejich současné použití se řídí významem a shodou.