Zpodstatnělá přídavná jména a jejich skloňování.

Zpodstatnělá přídavná jména označují osoby, věci nebo pojmy: nemocný, vedoucí, dovolená, vstupné. Ve větě fungují jako podstatná jména, ale zachovávají si přídavné skloňování. Naučíš se rozpoznat jejich význam, určit rod a vybrat správný tvar i shodu.

1.Přídavné jméno v nové funkci

Porovnej dvě věty:

Takové užití nazýváme zpodstatněním. Výraz může stát samostatně, přijímat další určení a plnit různé větné funkce: nový vedoucí, naše dovolená, zaplatit vstupné.

• Názvy osob: nemocný, dospělý, známý, příbuzný, vedoucí, cestující.
• Názvy věcí a pojmů: vstupné, jízdné, kapesné, dovolená.

2.Rod vychází z významu

U názvů osob rozlišujeme mužský životný a ženský rod. Některé tvary rod ukazují přímo, jiné potřebují kontext.

Muž	Žena	Co pomáhá určit rod
ten nemocný	ta nemocná	zakončení i zájmeno
můj známý	moje známá	zakončení i přivlastňovací zájmeno
nový vedoucí	nová vedoucí	tvar dalšího přídavného jména
tento cestující	tato cestující	ukazovací zájmeno

U neživotných významů se rod uč společně se slovem: ta dovolená, ale to vstupné, to jízdné, to kapesné.

3.Tvrdé a měkké skloňování

Zpodstatněním se skloňování nemění na běžný podstatný vzor. Tvrdé tvary se skloňují podle vzoru mladý, měkké podle vzoru jarní.

Tabulka ukazuje jednotné číslo ve většině běžných pádových situací:

Pád	Muž: nemocný	Žena: nemocná	Muž: vedoucí	Žena: vedoucí
1. kdo, co	nemocný	nemocná	vedoucí	vedoucí
2. bez koho, čeho	nemocného	nemocné	vedoucího	vedoucí
3. ke komu, čemu	nemocnému	nemocné	vedoucímu	vedoucí
4. vidím koho, co	nemocného	nemocnou	vedoucího	vedoucí
6. o kom, čem	nemocném	nemocné	vedoucím	vedoucí
7. s kým, čím	nemocným	nemocnou	vedoucím	vedoucí

V 5. pádě zůstává tvar stejný jako v 1. pádě. Při oslovení můžeš říct například Pane vedoucí, můžete mi poradit? nebo Paní vedoucí, máte chvíli?

Stejně jako nemocný se skloňují například známý a příbuzný; stejně jako vedoucí se skloňuje cestující.

Také názvy věcí a pojmů zachovávají přídavné koncovky:

• dovolená → bez dovolené → na dovolenou → o dovolené → před dovolenou;
• vstupné → bez vstupného → ke vstupnému → o vstupném → se vstupným.

4.Množné číslo a shoda

V množném čísle je důležitý zejména rozdíl mezi 1. a 4. pádem mužského životného rodu.

Rod a typ	1. pád: kdo?	4. pád: vidím koho?	7. pád: s kým?
Mužský životný, tvrdý	nemocní	nemocné	nemocnými
Ženský, tvrdý	nemocné	nemocné	nemocnými
Mužský životný, měkký	vedoucí	vedoucí	vedoucími
Ženský, měkký	vedoucí	vedoucí	vedoucími

U tvrdého typu mají oba rody ve 2. pádě množného čísla tvar nemocných, ve 3. pádě nemocným a v 6. pádě nemocných. U měkkého typu jsou odpovídající tvary vedoucích, vedoucím, vedoucích.

Shoda se řídí rodem a číslem stejně jako u jiných jmenných výrazů. Samotné zakončení -í proto nestačí: vedoucí přišel, vedoucí přišla, vedoucí přišli i vedoucí přišly jsou správné možnosti, ale označují různé osoby nebo skupiny.

5.Časté chyby a významové rozdíly

Pád vybírej podle slovesa nebo předložky, koncovku podle přídavného vzoru.

Podobné výrazy nemusí mít stejný význam. Známý je člověk, kterého znáš; známý herec je herec, kterého zná mnoho lidí.

U ustálených názvů také nemusí být možné jednoduše doplnit podstatné jméno a zachovat význam: vstupné označuje poplatek za vstup, nikoli libovolnou „vstupnou věc“.

6.Jak vybrat správný tvar

1. Urči, koho nebo co výraz označuje: vedoucí, dovolená, vstupné.
2. Zjisti rod a číslo; u osob využij význam a kontext.
3. Vyber pád podle vazby: čekat na koho, mluvit s kým, obejít se bez čeho.
4. Použij tvrdé nebo měkké přídavné skloňování.
5. Zkontroluj shodu: nová vedoucí přišla, noví vedoucí přišli, vstupné se zvýšilo.