Nepřímá řeč: převod tvrzení, otázek a výzev
Převáděj tvrzení, otázky a výzvy do nepřímé řeči. Nauč se volit spojky, měnit osoby a časové údaje a zachovat správný čas i původní význam sdělení.
Nepřímou řečí předáváš, co někdo řekl, na co se ptal nebo o co žádal. Naučíš se převádět tvrzení, otázky a výzvy, upravit osoby i údaje o čase a místě a přitom zachovat původní význam.
Přímá a nepřímá řeč
Přímá řeč uvádí přesná slova mluvčího v uvozovkách. Nepřímá řeč předává jejich obsah jako součást jiné věty, obvykle bez uvozovek.
Přímá řeč: Jana řekla: „Mám hlad.“
Nepřímá řeč: Jana řekla, že má hlad.
O Janě teď mluví někdo jiný, proto se mám mění na má.
Nejprve urči, zda původní mluvčí něco oznamuje, ptá se, nebo někoho vyzývá k činnosti.
| Původní sdělení | Jak je uvedeš | Příklad |
|---|---|---|
| Tvrzení | říct, že | Řekla, že přijde. |
| Otázka ano/ne | zeptat se, jestli/zda | Zeptala se, jestli přijdu. |
| Otázka s tázacím slovem | zeptat se + původní tázací slovo | Zeptala se, kdy přijdu. |
| Prosba nebo pokyn | požádat někoho, aby | Požádala mě, abych přišel. |
Tvrzení: že a slovesný čas
Tvrzení nejčastěji připojíš spojkou že. Před ní napíšeš čárku. Uvozovací sloveso může být například říct, oznámit, vysvětlit nebo odpovědět.
V češtině minulý čas slovesa řekl neznamená, že musíš automaticky změnit čas také ve vedlejší větě.
Petr řekl: „Pracuju doma.“ → Petr řekl, že pracuje doma.
Petr řekl: „Pracoval jsem doma.“ → Petr řekl, že pracoval doma.
Petr řekl: „Budu pracovat doma.“ → Petr řekl, že bude pracovat doma.
První příklad vyjadřuje práci v době původního sdělení, druhý práci před ním a třetí práci po něm.
Slovesné časy neposouvej mechanicky. Věta „Petr řekl, že pracoval doma“ je správná, ale nemusí znamenat totéž jako „Petr řekl, že pracuje doma“. Vyber čas podle toho, kdy se děj odehrává.
Otázky: jestli, zda a tázací slova
U otázky, na kterou lze odpovědět ano nebo ne, použij jestli nebo zda. Obě možnosti jsou spisovné; zda bývá častější ve formálnějším vyjadřování.
Pokud původní otázka obsahuje kdo, co, kde, kdy, proč, jak nebo jiné tázací slovo, zachovej je. Spojku že k němu nepřidávej.
Eva se mě zeptala: „Máš čas?“ → Eva se mě zeptala, jestli mám čas.
Eva se mě zeptala: „Kde bydlíš?“ → Eva se mě zeptala, kde bydlím.
Eva se mě zeptala: „S kým pojedeš?“ → Eva se mě zeptala, s kým pojedu.
Za větou „Eva se zeptala, kde bydlím“ píšeš tečku: celá věta něco oznamuje. Otazník použiješ, když je otázkou celé souvětí: „Víš, kde Eva bydlí?“
Quick check
Try one question now.
Check your answer when you are ready. No sign-in needed.
Výzvy: aby a ať
U prosby nebo pokynu často použiješ aby. Tvar závisí na tom, kdo má požadovanou činnost udělat. Rozkazovací způsob nahradíš například spojením abych přišel, abys počkala, aby zavolal.
Jana mi řekla: „Zavolej mi.“ → Jana mi řekla, abych jí zavolal. Vypráví muž.
Otec řekl dětem: „Nechoďte ven.“ → Otec řekl dětem, aby nechodily ven.
Jana požádala Petra: „Počkej na mě.“ → Jana požádala Petra, aby na ni počkal.
Běžná je také konstrukce s ať: „Jana řekla Petrovi, ať na ni počká.“
Uvozovací sloveso pomáhá zachovat sílu původní výzvy: požádat vyjadřuje prosbu, přikázat příkaz. Prosbu proto bez důvodu neměň na příkaz.
Osoby, čas a místo podle situace
Zájmena a slovesné osoby měň podle toho, kdo právě vypráví a o kom mluví. Nejde o pevnou náhradu každého já za on nebo ona.
- Když předáváš vlastní slova: Řekl jsem: „Přijdu.“ → Řekl jsem, že přijdu.
- Když předáváš slova jiné osoby: Eva řekla: „Přijdu.“ → Eva řekla, že přijde.
- Když se mění pohled na vlastníka: Eva řekla: „To je můj kufr.“ → Eva řekla, že to je její kufr.
Také výrazy dnes, zítra, tady uprav podle času a místa vyprávění.
V pondělí ráno Jana řekla: „Zítra přijdu.“
V pondělí večer její slova předáváš: Jana řekla, že přijde zítra.
Ve středu její slova předáváš: Jana v pondělí řekla, že přijde v úterý.
Tady může zůstat, pokud vyprávíš na stejném místě. Když mluvíš odjinud, použij podle situace tam nebo přesný název místa. Podobně může být konkrétní datum jasnější než slovo zítra.
Kontrola převodu
- Urči druh sdělení: tvrzení, otázka, nebo výzva.
- Zvol že, jestli/zda, tázací slovo nebo aby/ať.
- Zkontroluj, kdo mluví, koho oslovuje a ke komu odkazují zájmena.
- Zachovej časové vztahy a podle situace uprav údaje o čase a místě.
- Odděl vedlejší větu čárkou a ověř, že převod stále znamená totéž jako původní sdělení.
You reached the end
You reached the endNow make it stick.
Save your progress, or start the exercises. Practice with detailed feedback after you submit, or save your progress and come back.
Was this lesson helpful?
Vocabulary in this lesson
12 words, ready to study.
Play a word to hear it, then mark it as known — or save it to study later.
Save any of these 12 words and review them later.
Slovesa uvozující nepřímou řeč
12 wordsLast updated October 12, 2026