Pasivum a potlačení původce v odborném textu.

V odborném textu často sledujeme především postup, zkoumaný jev nebo výsledek, nikoli osobu, která jedná. Pasivum umožňuje takto uspořádat informace. Volba mezi opisným pasivem, zvratnou konstrukcí a aktivem však ovlivňuje i přesnost sdělení a viditelnost odpovědnosti.

1.Co potlačení původce znamená

Porovnej dvě formulace téže události:

• Výzkumný tým analyzoval vzorky ve třech laboratořích.
• Vzorky byly analyzovány ve třech laboratořích.

Aktivní věta představuje jako podmět výzkumný tým. V pasivní větě je podmětem předmět výzkumu, tedy vzorky; původce analýzy není vyjádřen. Pasivum se proto hodí například tam, kde už text pojednává o vzorcích a dále popisuje jejich zpracování.

Původce může zůstat nevyjádřený, protože je:

• zřejmý z předchozího textu;
• pro daný výklad nepodstatný;
• neznámý;
• záměrně ponechaný v pozadí.

Tyto důvody nejsou zaměnitelné. Z věty Vzorky byly znehodnoceny nepoznáme, zda autor původce nezná, nebo ho pouze neuvádí.

2.Volba konstrukce podle účelu

Základní tvary pasiva už znáš. V odborném textu je důležité rozhodnout, kterou konstrukci vyžaduje konkrétní sdělení.

Komunikační účel	Příklad	Účinek formulace
Popsat uskutečněný zásah	Vzorky byly ochlazeny na 4 °C.	V popředí je zpracování vzorků.
Popsat obvyklý postup	Vzorky se uchovávají při teplotě 4 °C.	Postup platí obecně; vykonavatel není uveden.
Uvést původce a zachovat pasivní perspektivu	Návrh byl schválen etickou komisí.	Návrh zůstává podmětem, původce je doplněn.
Zdůraznit odpovědnost nebo autorství	Autoři vyloučili tři měření z analýzy.	Výslovně se uvádí, kdo rozhodnutí učinil.

Rozdíl mezi prvními dvěma příklady nevytváří pouze typ pasiva. Podílí se na něm také čas, vid a význam slovesa. Zvratné pasivum může označovat i jednotlivou minulou událost: Výstava se zahájila v pondělí. Opisné pasivum naopak může vyjadřovat opakovaný postup: Přístroje jsou kontrolovány každý měsíc.

Některé odborné formulace potlačují původce neosobně: O dalším postupu bylo rozhodnuto v pondělí. Spojení o dalším postupu zůstává předložkovým doplněním, nestává se podmětem. Nejde tedy o stejnou větnou stavbu jako ve větě Návrh byl schválen.

3.Návaznost informací v odstavci

Pasivum pomáhá udržet stejné téma v několika větách. Podmět přitom nemusí stát na začátku věty; slovosled volíme podle kontextu a toho, co chceme sdělit jako novou informaci.

Obě verze jsou vhodné pro odborný text. První sleduje zpracovávaný materiál, druhá činnost pracoviště. Není nutné převádět celý odstavec do pasiva jen proto, že obsahuje odborné informace.

4.Kdy původce uvést

Původce u opisného pasiva můžeme vyjádřit 7. pádem: Posudek byl vypracován nezávislou znalkyní. Pasivní stavba tedy neznamená, že původce musí zůstat skrytý.

Ne každý výraz v 7. pádě však označuje původce:

• Vzorek byl odebrán technikem. — Kdo odběr provedl?
• Vzorek byl odebrán sterilní jehlou. — Jakým nástrojem byl odběr proveden?

Pokud potřebuješ původce jednoznačně pojmenovat, bývá vhodné opisné pasivum nebo aktivum. Zvratné pasivum se běžně používá bez výslovně uvedeného původce.

V metodice bývá podstatné také to, kdo měření prováděl, například pokud výsledek závisí na zkušenosti hodnotitele. V takovém případě není vynechání původce pouhou stylistickou úsporou: může odstranit informaci potřebnou k posouzení výzkumu.

5.Nejasnosti, které pasivum nevyřeší

Odborná formulace musí rozlišovat mezi provedeným dějem, výsledným stavem a pouhým předpokladem. Pasivum tuto přesnost samo nezajistí.

Málo určitá formulace	Přesnější formulace podle zamýšleného významu
Data jsou uložena v archivu.	Po skončení každého měření se data ukládají do archivu. — Popis opakovaného postupu.
Bylo zjištěno, že se hodnoty liší.	Analýza uvedená v tabulce 2 ukázala, že se hodnoty liší. — Uvedení opory tvrzení.
Bylo rozhodnuto o vyřazení záznamů.	Dva hodnotitelé nezávisle rozhodli o vyřazení záznamů. — Doplnění rozhodujících osob a způsobu hodnocení.

První věta v tabulce může zcela vhodně popisovat současný stav. Náhrada je vhodná jen tehdy, chceš-li popsat pravidelnou činnost. Stejně tak ostatní původní věty nemusí být chybné, pokud potřebné informace poskytuje okolní text.

6.Kontrola před odevzdáním textu

1. Urči téma: má odstavec sledovat materiál, postup, výsledek, nebo jednající osoby?
2. Posuď původce: je opravdu nepodstatný, nebo ho čtenář potřebuje znát?
3. Vyber konstrukci: použij pasivum pro zaměření na zasažený objekt či postup; aktivum tam, kde je důležité autorství nebo odpovědnost.
4. Zkontroluj význam: odlišuje formulace děj od stavu a jednotlivou událost od obvyklého postupu?
5. Ověř oporu tvrzení: je jasné, z jakých dat, rozhodnutí nebo zdrojů sdělení vychází?

Dobré odborné vyjadřování nespočívá v co největším počtu pasivních vět. Spočívá v tom, že potlačení původce podporuje výklad, ale nezakrývá podstatnou informaci.