Přechodník přítomný při čtení knižního textu
Přechodník přítomný v knižním textu: rozpoznání tvarů, shoda s podmětem, souběžnost dějů a převod do běžné češtiny bez ztráty významových vztahů.
Přechodník přítomný v knižním vyprávění spojuje hlavní děj s doprovodným dějem téhož podmětu. Při čtení potřebuješ rozpoznat jeho tvar, určit časový vztah mezi ději a převést větu do běžné češtiny bez změny významu.
Doprovodný děj v knižním vyprávění
Přechodník je neurčitý slovesný tvar: nevyjadřuje osobu jako určitý slovesný tvar, ale zachovává slovesný význam a může mít vlastní rozvíjející výrazy. Přechodník přítomný zpravidla vyjadřuje děj, který probíhá současně s dějem přísudku nebo jej doprovází.
Petr seděl u okna, pozoruje déšť.
Běžněji: Petr seděl u okna a pozoroval déšť.
Sedění a pozorování probíhají současně. Oba děje mají stejný podmět: Petra.
V současné češtině je tento prostředek výrazně knižní. V literatuře může zhušťovat vyprávění, vytvářet vedlejší dějové pozadí nebo působit záměrně starobyle. V běžném rozhovoru obvykle použiješ souvětí.
Jak rozpoznat tvary
Přechodník přítomný se běžně tvoří od nedokonavých sloves. Má tři tvary podle rodu a čísla podmětu. V množném čísle je tvar společný všem rodům.
| Sloveso | Mužský rod, jednotné číslo | Ženský a střední rod, jednotné číslo | Množné číslo, všechny rody |
|---|---|---|---|
| nést | nesa | nesouc | nesouce |
| číst | čta | čtouc | čtouce |
| dělat | dělaje | dělajíc | dělajíce |
| prosit | prose | prosíc | prosíce |
| být | jsa | jsouc | jsouce |
Při rozpoznávání pomáhají řady zakončení -a, -ouc, -ouce a -e/-ě, -íc, -íce. U sloves typu dělat se objevují podoby -aje, -ajíc, -ajíce. Tvar slovesa být si zapamatuj zvlášť.
Některé tvary vypadají stejně jako určitý slovesný tvar. Ve větě „Petr seděl u okna, pozoruje déšť“ je výraz pozoruje přechodník. Ve větě „Petr pozoruje déšť“ je to přísudek v přítomném čase. Rozhoduje stavba věty, ne samotná podoba slova.
Stejný podmět a správná shoda
Podmět přechodníku se v pravidelné přechodníkové konstrukci shoduje s podmětem hlavního děje. Nemusí být výslovně uveden, ale z kontextu musí být jasné, ke komu oba děje patří.
Petr šel domů, nesa těžkou tašku.
Eva šla domů, nesouc těžkou tašku.
Dítě šlo domů, nesouc malý batoh.
Eva a Petr šli domů, nesouce nákup.
Přechodník se řídí podmětem, nikoli nejbližším podstatným jménem. Ve spojení Eva šla, nesouc tašku určuje tvar slovo Eva, ne slovo tašku.
✗ Kráčeje parkem, začalo pršet.
Tato věta nevyjadřuje správně zamýšlený význam: parkem kráčí člověk, ale hlavní děj „začalo pršet“ jeho podmět nemá.
✓ Když jsem kráčel parkem, začalo pršet.
Quick check
Try one question now.
Check your answer when you are ready. No sign-in needed.
Přítomný neznamená právě teď
Název přítomný zde neoznačuje nutně dobu promluvy. Jde především o souběžnost s hlavním dějem, který může být například v minulosti.
Marie četla dopis, usmívajíc se.
Oba děje se odehrávají v minulosti: Marie četla a při tom se usmívala. Přechodník neříká, že se usmívá nyní.
Z kontextu může vyplynout také způsob nebo důvod hlavního děje. Přechodník sám však tyto vztahy nepojmenovává tak jednoznačně jako spojky.
Jsa unaven, odmítl další cestu.
Přirozený výklad: Protože byl unavený, odmítl další cestu.
Přechodník přítomný tedy nepřeváděj automaticky pomocí spojky protože. Příčinný vztah musí podporovat význam celé věty. Stejně tak jím běžně nevyjadřujeme sled dvou dokončených událostí: pro význam „nejprve dočetl, potom odešel“ použij například Když dočetl dopis, odešel.
Hranice vazby a čárky
Při čtení hledej celý přechodníkový výraz, nejen jeho slovesné jádro. Rozvitou přechodníkovou konstrukci oddělujeme čárkou; je-li vložena dovnitř věty, oddělujeme ji z obou stran.
Eva, nesouc v náručí spící dítě, opatrně otevřela dveře.
Celá vložená konstrukce je „nesouc v náručí spící dítě“. Hlavní věta zní: „Eva opatrně otevřela dveře.“
Od přechodníku odlišuj slovesné přídavné jméno:
- Eva, nesouc dítě, otevřela dveře. — Přechodník připojuje doprovodný děj.
- Žena nesoucí dítě otevřela dveře. — Přídavné jméno rozvíjí podstatné jméno žena a určuje, o kterou ženu jde.
Rozdíl nesouc × nesoucí proto není jen pravopisný: mění se i gramatická stavba věty.
Postup při čtení
- Najdi přísudek a jeho podmět.
- Rozpoznej přechodník a ověř, zda jeho rod a číslo odpovídají podmětu.
- Urči celý doprovodný děj včetně jeho rozvíjejících výrazů.
- Vyložž jeho čas podle hlavního děje, nikoli podle názvu „přítomný“.
- Převeď vazbu pomocí a přitom, zatímco nebo jiné vhodné konstrukce. Příčinu vyjádři jen tehdy, když ji podporuje kontext.
Základní kontrola zní: Kdo vykonává oba děje a probíhají spolu? Pokud převod mění podmět nebo dělá ze souběžných dějů následné události, vrať se k původní větě.
You reached the end
You reached the endNow make it stick.
Save your progress, or start the exercises. Practice with detailed feedback after you submit, or save your progress and come back.
Was this lesson helpful?
Last updated October 12, 2026