Sebe a sobě, se a si: tvary a použití.

Tvary sebe, sobě, se a si používáš, když děj směřuje zpět k tomu, kdo ho dělá: Petr se myje. Naučíš se vybrat správný pád, rozlišit krátký a dlouhý tvar a použít je po předložce i při zdůraznění. Rozlišíš také zájmeno od se/si, které patří ke slovesu.

1.Ke komu zájmeno odkazuje

Zvratné zájmeno odkazuje zpravidla k podmětu téže věty. Jeho tvar se nemění podle osoby, rodu ani čísla.

Porovnej, koho Petr vidí:

• Petr se vidí v zrcadle. → Vidí vlastní obraz.
• Petr ho vidí v zrcadle. → Vidí jiného muže nebo chlapce.

Při důrazu použij dlouhý tvar: Petr vidí v zrcadle sebe, ne svého bratra.

2.Tvary podle pádu

Zvratné zájmeno nemá 1. ani 5. pád. Dlouhé tvary jsou tyto:

Pád	Otázka	Dlouhý tvar	Příklad
2. pád – genitiv	koho, čeho?	sebe	Mám u sebe telefon.
3. pád – dativ	komu, čemu?	sobě	Věřím sobě, ne jemu.
4. pád – akuzativ	koho, co?	sebe	Vidím sebe na fotografii.
6. pád – lokál	o kom, o čem?	sobě	Mluví o sobě.
7. pád – instrumentál	kým, čím?	sebou	Je spokojený sám se sebou.

Pro běžné věty bez důrazu si zapamatuj hlavně dvě dvojice:

• sebe → se ve 4. pádě: Myju sebe. → Myju se.
• sobě → si ve 3. pádě: Kupuju sobě kávu. → Kupuju si kávu.

Dlouhé podoby v těchto dvojicích potřebují důvod, například důraz nebo srovnání. Krátké podoby jsou v neutrální větě přirozenější.

3.Se, nebo si?

Když je se/si zájmeno, rozhoduje vazba slovesa: jaký pád sloveso potřebuje.

Vazba	Jiná osoba	Stejná osoba jako podmět
mýt někoho – 4. pád	Myju dítě.	Myju se.
česat někoho – 4. pád	Češu dceru.	Češu se.
koupit někomu něco – 3. pád	Koupím sestře čaj.	Koupím si čaj.
věřit někomu – 3. pád	Věřím kamarádovi.	Věřím si.

4.Dlouhé tvary po předložce a při důrazu

Po předložce použij dlouhý tvar. Pád určuje konkrétní předložková vazba:

• bez sebe, u sebe – 2. pád;
• k sobě – 3. pád;
• pro sebe – 4. pád;
• o sobě – 6. pád;
• se sebou, s sebou – 7. pád.

Ve spojeních vzít s sebou a mít s sebou používáme předložku s: bereme někoho jako doprovod nebo něco neseme či máme u sebe. Například: Vezmi si s sebou vodu. Mám s sebou telefon.

Dlouhý tvar používáme také při důrazu nebo protikladu:

Koupil jsem si čaj. → Neutrální sdělení.

Čaj jsem koupil sobě, ne tobě. → Zdůrazňuji, pro koho čaj je.

Na fotografii poznala jen sebe. → Zdůrazňujeme, koho poznala.

5.Kam patří krátké tvary

Krátké tvary se/si jsou nepřízvučné. V neutrální větě stojí obvykle za prvním přízvučným celkem, ne nutně za prvním slovem.

Pokud je ve větě pomocné sloveso jsem, jsi, jsme, jste, stojí před se/si:

• Včera jsem se ostříhal.
• Ráno jsme si koupili snídani.
• Ty ses už umyl?
• Ty sis koupila nový kabát?

Tvary ses a sis spojují pomocné jsi se se/si.

Ve skupině příklonek stojí se/si před dalšími krátkými zájmeny, například ho nebo mu:

• Koupil jsem si ho.
• Včera jsem se mu omluvil.

6.Kdy se a si patří ke slovesu

Ne každé se/si můžeš nahradit výrazem sebe/sobě. U některých sloves je součástí slovesa, kterou se učíš spolu s ním:

• smát se: Děti se smějí.
• bát se: Bojím se tmy.
• všimnout si: Všimla si chyby.

V těchto příkladech se/si neznamená, že člověk něco dělá sám sobě. Záměna za dlouhý tvar nezachová původní význam. Slovosled krátkých forem ale zůstává stejný: Včera jsem si všimla chyby.

Při výběru tvaru postupuj takto:

1. Zjisti, zda se/si zastupuje osobu, nebo patří ke slovesu.
2. Pokud zastupuje osobu, ověř potřebný pád: běžně se pro 4. pád, si pro 3. pád.
3. Po předložce a při důrazu použij dlouhý tvar: sebe, sobě, sebou.
4. Krátký tvar dej obvykle za první přízvučný celek věty.