Spisovná a obecná čeština v běžných tvarech.

V rozhovoru můžeš slyšet ten dobrej film, v recenzi obvykle čteš ten dobrý film. Význam je stejný, ale tvary patří k různým způsobům vyjadřování. Naučíš se rozpoznávat běžné obecněčeské tvary a volit spisovnou podobu podle situace.

1.Spisovná, hovorová a obecná čeština

Spisovná čeština slouží jako společný jazyk pro veřejnou komunikaci, školu, úřední texty i řadu běžných rozhovorů. Není určena jen pro psaní.

Obecná čeština je nespisovný útvar rozšířený především v Čechách. Často ji slyšíš v neformálních rozhovorech, ale také ve filmech nebo podcastech. Není jednotným jazykem všech českých mluvčích; na Moravě a ve Slezsku mohou mít běžné rozhovory jinou podobu.

Hovorové spisovné prostředky jsou vhodné zejména pro méně formální komunikaci, ale stále patří do spisovné češtiny.

2.Přídavná jména a zájmena

V obecné češtině se často mění podoba koncovek. Následující dvojice mají v uvedených větách stejný základní význam, ale liší se stylově.

Spisovná podoba	Obecněčeská podoba	Typický rozdíl
Ten dobrý film znám.	Ten dobrej film znám.	-ý → -ej
Bez dobrého plánu to nepůjde.	Bez dobrýho plánu to nepůjde.	-ého → -ýho
Bydlí v novém domě.	Bydlí v novým domě.	-ém → -ým
To je nové auto.	To je nový auto.	-é → -ý
Ti mladí kluci čekají venku.	Ty mladý kluci čekají venku.	vyrovnání tvarů v množném čísle
Ta nová auta jsou drahá.	Ty nový auta jsou drahý.	vyrovnání tvarů v množném čísle

V obecné češtině může jeden tvar odpovídat několika spisovným tvarům. Při převodu proto nestačí změnit jednotlivé písmeno: musíš určit rod, číslo a pád.

3.Instrumentál množného čísla

Obecná čeština často používá v instrumentálu množného čísla zakončení -ma. Změna se může týkat podstatného jména, přídavného jména i zájmena.

Spisovná podoba	Obecněčeská podoba
s těmi novými auty	s těma novejma autama
s dobrými kamarády	s dobrejma kamarádama
před našimi okny	před našima oknama

Při převodu do spisovné češtiny kontroluj celou skupinu slov, nejen podstatné jméno.

4.Běžné slovesné podoby

Také u sloves rozlišuj skutečně nespisovné tvary od spisovných variant.

Spisovná podoba	Běžná nespisovná podoba	Co sledovat
Oni dělají doma.	Oni dělaj doma.	chybí koncové -í
Jsem doma.	Sem doma.	nespisovný zápis tvaru slovesa být
Bychom tam šli zítra.	Bysme tam šli zítra.	nespisovná podoba podmiňovacího způsobu

Tvary jako bysme nejsou omezené jen na Čechy. Jsou však nespisovné, a proto je ve spisovném textu nahraď tvarem bychom.

Naproti tomu obě podoby v následujících dvojicích patří do spisovné češtiny:

• mohu – můžu;
• mohou – můžou;
• pracuji – pracuju.

Podoby můžu, můžou, pracuju mají hovorový charakter. Nemusíš je automaticky opravovat jako chyby; ve výrazně formálním textu však často zvolíš mohu, mohou, pracuji.

5.Volba podle komunikační situace

Rozhoduje nejen to, zda mluvíš, nebo píšeš, ale také komu je sdělení určeno a jaký má účel.

• Úřední žádost, školní práce, pracovní prezentace: zpravidla vol spisovné tvary.
• Rozhovor s blízkými nebo soukromá zpráva: obecněčeské tvary mohou působit přirozeně, pokud je daní mluvčí běžně používají.
• Filmový dialog nebo přímá řeč v příběhu: nespisovné tvary mohou záměrně zachycovat způsob řeči postavy.

Obecněčeský tvar nemusí být v soukromém rozhovoru komunikační chybou. Zároveň není nutné obecnou češtinu používat, abys zněl přirozeně: i neformální rozhovor může být spisovný.

6.Kontrola před odesláním

1. Urči, zda situace vyžaduje spisovnou češtinu.
2. U přídavných jmen a zájmen zkontroluj rod, číslo a pád: nový auto → nové auto.
3. U instrumentálu zkontroluj celou skupinu: s těma autama → s těmi auty.
4. Nahraď nespisovné slovesné tvary: bysme → bychom.
5. Zachovej přijatelné spisovné varianty a výjimky: můžu, pracuju, rukama.

Spisovnost neurčuje jediná koncovka ani samotná neformálnost situace. Rozhoduje konkrétní tvar, jeho použití a komunikační účel.