Zvratné, pasivní a neosobní konstrukce se se
Rozlišuj zvratnost, vzájemnost, zvratné pasivum a neosobní konstrukce se se. Poznej úlohu podmětu, shodu slovesa i význam podle kontextu celé věty.
Samotné se neznamená vždy trpný rod. Porovnej věty Eva se myje, Okna se myjí a Dnes se nepracuje. Naučíš se rozlišovat zvratné, pasivní a neosobní konstrukce podle významu, podmětu a shody.
Stejné se, různé vztahy
Nejdřív sleduj, kdo děj vykonává a koho nebo čeho se děj týká. Podmět přitom nemusí být ve větě výslovně uvedený.
| Konstrukce | Příklad | Jak větě rozumíme |
|---|---|---|
| Vlastní zvratnost | Eva se myje. | Eva myje sama sebe. |
| Vzájemnost | Eva a Adam se objímají. | Objímají jeden druhého. |
| Zvratné sloveso | Eva se bojí. | Se je součástí slovesa bát se. |
| Zvratné pasivum | Okna se myjí každý pátek. | Někdo myje okna; původce není uveden. |
| Neosobní konstrukce | V neděli se nepracuje. | Věta nemá podmět; mluví obecně o práci lidí. |
Tato rozlišení ti pomohou porozumět větě i zvolit správný tvar slovesa. Ne všechny věty se se však patří do těchto pěti skupin.
Zvratnost, vzájemnost a součást slovesa
Při vlastní zvratnosti vykonává podmět děj, který se obrací na něj samotného. Význam lze vyjádřit pomocí sebe nebo sám sebe, obvykle s větším důrazem.
Eva se myje. → Eva myje sama sebe, ne dítě.
Petr se pozoruje v zrcadle. → Petr pozoruje sám sebe.
U vzájemného děje můžeš použít vysvětlení jeden druhého nebo navzájem. Množné číslo ale samo o sobě vzájemnost nezaručuje.
- Děti se myjí. → Každé dítě může mýt samo sebe.
- Sourozenci se navzájem podporují. → Jeden podporuje druhého.
U sloves jako bát se, smát se, stěžovat si je zvratná část součástí slovesa. V této lekci sledujeme především slovesa se se: ve větě Eva se bojí tmy neznamená se „sama sebe“.
Pouhá přítomnost podmětu, který něco dělá, ještě neznamená vlastní zvratnost. Ve větě Eva se směje Eva neobrací děj na sebe; používáme sloveso smát se.
Pasivum: podmět děj nevykonává
Ve zvratném pasivu je podmětem osoba nebo věc, kterou děj zasahuje. Původce děje neuvádíme, protože není známý nebo není pro sdělení důležitý.
Srovnej činnou a pasivní větu:
Pracovníci kontrolují vstupenky u vchodu.
Vstupenky se kontrolují u vchodu.
V činné větě jsou vstupenky předmětem ve 4. pádě. V pasivní větě jsou podmětem v 1. pádě, i když jejich tvar vypadá stejně.
Sloveso se s podmětem shoduje v čísle a v minulém čase také v rodě:
| Podmět | Přítomný čas | Minulý čas |
|---|---|---|
| Jedna vstupenka | Vstupenka se kontroluje. | Vstupenka se kontrolovala. |
| Všechny vstupenky | Vstupenky se kontrolují. | Vstupenky se kontrolovaly. |
Pasivní význam poznáš také podle možnosti vyjádřit děj činně: Někdo kontroluje vstupenky. Samotné toto převedení však nestačí; důležité je, že vstupenky jsou v původní větě podmětem a děj nevykonávají.
Quick check
Try one question now.
Check your answer when you are ready. No sign-in needed.
Neosobní konstrukce: bez podmětu
Neosobní konstrukce se se často popisují lidskou činnost obecně, bez určení konkrétních lidí. Na rozdíl od pasiva v nich není podmět, se kterým by se sloveso shodovalo.
Sloveso má tvar 3. osoby jednotného čísla. V minulém čase je příčestí ve středním rodě jednotného čísla.
V této kanceláři se pracuje i večer.
Včera se pracovalo až do deseti.
Na oslavě se tančilo a zpívalo.
O těchto návrzích se dlouho diskutovalo.
Výraz o těchto návrzích není podmět: je to předložkové spojení v 6. pádě. Jeho množné číslo proto nemění tvar diskutovalo se.
Do neosobních konstrukcí patří také věty, které hodnotí, jak se někomu určitá činnost daří nebo jaké pro ni má podmínky:
- V nových botách se mi dobře chodí.
- V tom hluku se nám špatně spalo.
Tvary mi, nám označují člověka, který něco prožívá. Jsou ve 3. pádě, a nejsou tedy podmětem. Ani nám nevyžaduje množné číslo slovesa.
Když rozhoduje kontext
Někdy samotná stavba věty nestačí. Zejména u podmětu označujícího člověka může být možné zvratné i pasivní čtení.
Děti se myjí.
Děti už všechno zvládnou samy. Myjí se bez pomoci. → Vlastní zvratnost.
Malé děti myjí ošetřovatelé. Děti se myjí každé ráno. → V daném kontextu pasivní význam.
Pokud potřebuješ význam jednoznačně vyjádřit, doplň kontext nebo pojmenuj původce: Děti myjí ošetřovatelé.
Věta Dveře se otevřely nemusí být pasivní. Může prostě označovat změnu stavu, například když se dveře otevřely průvanem. Neplatí tedy pravidlo „podmět není původcem děje, a proto jde vždy o pasivum“.
Také význam „někomu se něco dobře daří“ není vždy spojen s větou bez podmětu:
- V pokoji se mi dobře spalo. → Bez podmětu, neosobní konstrukce.
- Tyto knihy se mi dobře četly. → Podmětem jsou tyto knihy; podle něj volíme četly.
Jak konstrukci rozpoznat
Při čtení nebo psaní postupuj takto:
- Najdi podmět, pokud ho věta má. Nezaměňuj ho s výrazem ve 3. pádě ani s předložkovým spojením.
- Ověř význam slovesa. Je se jeho součástí, jako u bát se? Vyjadřuje děj obrácený na sebe nebo vzájemný děj?
- Zvaž pasivní význam. Je podmětem osoba nebo věc zasažená dějem, který vykonává neuvedený původce?
- Zkontroluj shodu. S podmětem: vstupenky se kontrolovaly. Bez podmětu: pracovalo se, diskutovalo se.
- Přečti kontext. Pokud připouští více významů, větu zpřesni.
Zapamatuj si tři opěrné příklady: Eva se myla = myla sama sebe; okna se myla = někdo myl okna; pracovalo se = věta bez podmětu. Rozhoduje význam a větná stavba, ne samotné se.
You reached the end
You reached the endNow make it stick.
Save your progress, or start the exercises. Practice with detailed feedback after you submit, or save your progress and come back.
Was this lesson helpful?
Last updated October 12, 2026